Nedouškův příběh
Nedouškova maminka byla objednána na první kontrolu do rizikové poradny v porodnici, protože v těhotenství se u ní objevil vysoký krevní tlak. Byla hospitalizována (přijata do nemocnice) a při kontrolním monitoru se ukázalo, že se miminko v bříšku dusí. Během pár minut byla maminka na sále a miminko přišlo na svět pomocí císařského řezu.
A tak začal zase další příběh …
Oddělení ARO a JIRP jsou o záchraně života. Miminko mělo být ještě v bříšku, cucat si palec, polykat plodovou vodu, plavat nahorů a dolů. Za miminko dýchá a jí maminka, která mu kyslík a živiny posílá přes placentu. Vnitřní orgány nedoušků nejsou připraveny na náš atmosférický tlak, na nastartování vlastního samostatného krevního oběhu, na příjem potravy. A tak se musí miminko aklimatizovat a naladit na pobyt na Zemi. …
Na oddělení ARO se miminko objeví, je-li jeho stav nejvážnější. Každý miničlovíček má svoji sestřičku, která se stará jen a jen o něj. Režim na tomto oddělení je nejpřísnější. K miminku mohou většinou jen maminka a tatínek. Pro rodiče je občas složité vnímat přísná pravidla oddělení a respektovat je. Některé sestřičky na případné porušení upozorní taktněji, jiné méně taktně, každopádně pravidla mají svůj smysl. …
Oddělení JIRP znamená pro miminka „krok blíž k domovu“. Jednak již nepotřebují tak intenzivní péči, jednak se zde objevují miminka, u kterých se řeší méně závažný zdravotní problém. Jedna sestřička má na starosti víc miminek a maminka může miminko i koupat. Pořád zde ale platí velice přísná opatření, i co se návštěv týká. …
Tatínku, neřeš, co to bliká na tom inkubátoru a na těch přístrojích! Na mě se dívej, jsem tvůj Nedoušek! Jsem důležitější než ta blikátka tady! O blikátka se starají sestřičky a doktorky a vy s maminkou se koukejte na mě, jaké jsem krásné miminko, jak mám malé nožičky a dlouhé prstíčky na rukách a jak jsem podobné na tatínka a tak trochu na maminku a že jsem zase o 10 gramů (!!!), hurá, hurá, těžší! …
Intermediár je oddělení tréninku a trpělivosti. Zatímco na ARO a JIRP se o miminka starají sestřičky, na oddělení intermediární péče – na tzv. impu či intermedu – se učí o miminka starat samy maminky. A jestliže na ARO a JIRP je prioritní miminko uzdravit a „dopéct“, na intermedu je nejtěžší „připravit“ miminko tak, aby vše zvládlo a mohlo jít domů. A maminky se učí být trpělivé. …
A je mi zase špatně! A je mi moc špatně! A je mi tak moc špatně, že to tady na mně všichni vidí! A chodí se na to, jak je mi špatně, všichni doktoři koukat! A maminka plakala!! Ale mně je, mami, opravdu moc špatně! Jsem zpátky v té bedně a mně už se v té miminkovské postýlce tak pěkně spinkalo! …
Nedoušek zdárně přečkal svůj pobyt na ARO a JIRP a natěšeně s maminkou začal trénovat na cestu domů. Ale oddělení intermediáru není tak přísně uzavřené, chodí tam více návštěv, někdy jsou tu i děti. A ne každý z dospělých se chová zodpovědně. Stalo se, že Nedoušek chytl virózu. To, co pro donošené dítě je naprosto běžné onemocnění, spojené s vyšší teplotou, rýmou a způsobí pár probdělých nocí s maminkou, je pro nedonošené miminko smrtelně nebezpečná infekce. …
Tak jsem tu mělo návštěvu. Nedoušek z vedlejšího inkubátoru umí lítat dovnitř a ven. To je taková velice zajímavá věc. Ale moc z toho nadšený není, tedy. Když je uvnitř inkubátoru, tak si stěžuje na bebí, a ještě na velký bebíčko a tak tiše pobrekává (jsem ho slyšel!). Pak zase z inkubátoru vylítne podívat se na návštěvu k nám, co takhle nelítáme, ale to pak je zase u jeho místečka hodně doktorů a sestřiček a něco tam montují, ale nevím moc co, nevidím tam. …
„A žádná útěcha ti neusnadní nést bolest z jeho odchodu. On dojde smrti, obraz nádhery králů lidí, v nezkalené slávě před rozpadem světa. Ale ty, má dcero, zůstaneš ve tmě a v pochybnostech, jako soumrak v zimě, jenž přichází bez hvězd. Zde budeš dlít se svým zármutkem pod vadnoucími stromy… dokud se svět nepromění a dlouhé roky tvého života neskončí.“ …
(Pán prstenů – Dvě věže)
Často se maminky se zkušeností pobytu na neonatologii snaží pomoci dalším maminkám, které touto tak stresující situací právě prochází. Někteří rodiče si vyberou vhodné sdružení a zasílají jednorázové či pravidelné finanční příspěvky, organizují sbírky na potřebné vybavení (odsávačky, váhy, materiál na šití povlaků na inkubátory), další maminky přispějí svojí manuální prací a tvoří ať už věci praktické, tak i dárky pro radost. …
Pro nedonošená miminka je při krmení nejtěžší zkoordinovat sání a polykání s dýcháním. Nedoušci většinu dne i noci spinkají a málokterá maminka se může radovat z toho, že se jí miminko hned krásně přisaje k prsu. Je s nimi prostě hodně těžká práce a mnohé mamince se zdá, že když se miminko naučí pít z lahvičky, ušetří tak čas a budou moci jít z neonatologie dříve domů. …