Objednejte si nezávaznou konzultaci:   + 420 605 753 076 rita.kramerova@seznam.cz    Napište mi

Poděkování

23. 7. 2019

Aneb jak se moje životní cesta vychýlila směrem, kterým by mě jinak vůbec nenapadlo jít.

A děkuji za to naší nejmilovanější dceři Aničce.  Copak se dá projít přes ARO, JIRP a Intermed s dítětem v inkubátoru místo v náručí, a zůstat touhle zkušeností nepoznamenána? Už když nám dítě po dlouhých 67 dnech konečně pustili domů, věděla jsem, že se nechci vrátit zpět do finančnictví. Ale kam vlastně chci jít bych nezjistila, kdybych se nepotkala s úžasnou doktorkou, Magdalenou Weberovou Chvílovou. Právě ta mě nasměrovala větou „no to si ten výcvik udělej, my tě tu potřebujeme“ do sféry pomáhajících profesí.

Děkuji svému manželovi, který mě po celé roky podporuje, toleruje každý můj nápad, jaký kurz a výcvik a školu a knížky ještě nutně potřebuji. I když podle manželových slov, parafrázujících geniálního Saturnina, jsem náhle vstoupila do jeho poněkud poklidného bytí a stále považuji za svou povinnost učinit jeho život tak pohnutým, jak to jen je možné.

Za roky, které se věnuji práci s lidmi z prostředí „nedoušků“ chci  poděkovat, že se mohu učit od výborných lékařek, kterých si moc vážím. Zmíním vedle Magdy alespoň Annu Mydlilovou z Laktační ligy, Blanku Zlatohlávkou z Apolináře, Elišku Vokurkovou, mnohé zdravotní sestry, tým Centra provázení, děkuji i za další lidi, kteří pracují nejen hlavou, ale i srdcem.

Mimo lékařské prostředí děkuji za setkání s Veronikou Markovou, která roky zpracovává grafiku pro vše, co potřebuji pro maminky, tak i  pro každoroční Mši za předčasně narozené děti. A v neposlední řadě děkuji Markétě Pištěkové, neb je, mimo jiné, excelentní fotografka, od níž zde vkládám všechny ty profesionálně udělané fotografie.

Před lety začala s mým mateřstvím i moje cesta práce s rodiči s dětmi předčasně narozenými, rodiči, kteří přišli o své dítě. Často bych chtěla být obdařena kouzelnou mocí a umět zařídit, aby hlavně děti nemusely trpět, byly tak šťastné a  zdravé, jako chtěné a milované. Ač zázraky neumím, dělám co mohu. Protože Bůh tu má jen ty naše ruce. A tak děkuji Bohu s vírou, že kráčím po Jeho cestách.

Archiv příspěvků