Tak jsem tu mělo návštěvu. Nedoušek z vedlejšího inkubátoru umí lítat dovnitř a ven. To je taková velice zajímavá věc. Ale moc z toho nadšený není, tedy. Když je uvnitř inkubátoru, tak si stěžuje na bebí, a ještě na velký bebíčko a tak tiše pobrekává (jsem ho slyšel!). Pak zase z inkubátoru vylítne podívat se na návštěvu k nám, co takhle nelítáme, ale to pak je zase u jeho místečka hodně doktorů a sestřiček a něco tam montují, ale nevím moc co, nevidím tam. Jak tak nad tím přemýšlím, asi zůstanu tam, kde jsem. Nebečím zas tolik, nedějí se mi ty bebíčka a mám rádo svůj klid. A taky maminka a tatínek toho lítajícího nedouška hodně plakali. Ale hodně! Já bych jim chtělo říct, že když je v tom inkubátoru, tak má nedoušek bebíčko a venku pak nebrečí, ale oni brečí, je to takové těžké a smutné brečení! Tak když nemám to bebíčko, tak si tady zůstanu jen tak ležet, bez létání, ano?

následující díl →