Nedouškův příběh
Díl dvanáctý – Kojit?
Pro nedonošená miminka je při krmení nejtěžší zkoordinovat sání a polykání s dýcháním. Nedoušci většinu dne i noci spinkají a málokterá maminka se může radovat z toho, že se jí miminko hned krásně přisaje k prsu. Je s nimi prostě hodně těžká práce a mnohé mamince se zdá, že když se miminko naučí pít z lahvičky, ušetří tak čas a budou moci jít z neonatologie dříve domů. Ovšem „dřina na cvičišti“ přináší miminku výhody ve chvílích, kdy by mu bez maminčina mléka bylo opravdu hodně ouvej.
Maminky miminek donošených se Nedouškovi svěřily, kdy se jejich dětem tuze moc hodilo, že mateřské mléko bylo k dispozici:
Eva: Na přelomu listopadu a prosince přinesl starší syn ze školy domů nějakou virózu. Celkem úpornou. Já s mladším, který měl tou dobou asi 9 měsíců, jsme měli čtyřicítky horečky. Dítěti jsem horečku srážela zábaly, Paralenem, Nurofenem. I když byl běžně kojený jen ráno a večer, popřípadě v noci, při nemoci se jeho požadavky na kojení zvýšily. Kojila jsem ho ještě třikrát v průběhu dne. Kupodivu, synek byl do týdne v pohodě, zatímco já promarodila více než tři týdny.
Věrka: Mám doma skoro devítiměíčního cvrčka, papá jinak skoro všechno. Včera poprvé zvracel obloukem a dostal silný průjem. Kaká neustále a je to vlastně jen tekutina – hodně zapáchající, silně zelené barvy a jediné tuhé částečky v ní jsou zřejmě zbytky mateřského mléka. Dětská doktorka řekla, že kojení je pro nás spása. Čím jinak krmit dítko, když kvůli infekci nesmí mléko, tedy ani umělé? Zbýval by jedině slazený čaj, suché rohlíky, piškoty a převařená voda. Nedovedu si představit, jak bych do něj dostala cokoliv z uvedeného jídla. Včera i v noci měl horečku kolem 39, bylo mu dost špatně, k prsu se ale přisával statečně!!! Vždycky se napil a aspoň na chvilku usnul… Že mohu kojit, nás zachránilo před hospitalizací.
Lucka: Asi poslední dva měsíce jsem kojila už jen na uspání a v noci na žízeň. Viktorce je teď 9 měsíců a je poprvé nemocná. Začala zvracet vše, co pozřela, vyjma mateřského mléka. Troufám si říct, že kdybych nekojila, tak skončí na kapačkách. Kojení se mi po třech dnech, kdy ji neustále přikládám a přikládám, opět docela rozjelo. Jsem moc ráda, že kojím tak dlouho. Upevňuje to pouto mezi mnou a dcerou, uklidňuje ji to víc než cokoliv jiného a vím, že mě stále potřebuje. Neumím si představit, že bych nekojila. Prdíky ze začátku, co měla, tak při kojení ustaly, usínání není takový problém. I když je díky tomu na mně trochu „závislačka“, vím, že jsem jí mohla dát to nejlepší, co jakékoliv umělé mléko nenahradí.
Majka: Dcera se narodila po termínu, 4.370 kg, 54 cm, takže žádný prcek. Do šesti měsíců jsem plně kojila, první nemocí byl průjem někdy v sedmi měsících. Nejdříve jsem to chytla já, lítalo ze mě všechno horem dolem. Malou jsem stále kojila, kupodivu ta trocha vody, co jsem v sobě udržela, stačila. Nezvládala jsem ten den dělat nic jiného, než malou nakojit, přebalit. Dcera tu virózu dostala den po mně, jednou se pozvracela, pak už „jen průjem“, ale zvládly jsme to bez jakýchkoli prášků. Kojím dodneška, téměř dva roky, malá nechce skončit a mně to nijak nevadí. Všechny nemoci jsme řešily kojením, třeba co hodinu v noci, ale pomohlo to, uklidnila se, nakonec i usnula a další den bylo lépe. Od roka už kojím jen na noc a po odpoledním spinkání, při nemoci tedy častěji.
Na závěr ještě maminka Eva dodává:
Že je kojení při nemoci výhodou, potvrdí každý pediatr. V každém případě se mezi pozitiva kojení při nemoci řadí pro dítě nejlépe přijatelný zdroj tekutin, protože obvykle, když už dítě něco přijme, tak spíš mámino prso než lahev. Mateřské mléko je konzumováno při optimální teplotě, kdy teplota mateřského mléka zdravé mámy je nižší než teplota těla nemocného dítěte, a přitom není natolik nízká, aby dítě reagovalo dalším zahřátím. Mateřské mléko obsahuje správný poměr bílkovin a minerálů, který nepřetěžuje ledviny a trávicí trakt. Při průjmech se například umělé mléko nedoporučuje, zatímco mateřské je výborně snášeno. V neposlední řadě mléko mateřské obsahuje protilátky a sáním dítěte se při přenosu patogenů u maminky navozuje jejich další novotvorba.
Maminky donošených miminek jsou ke kojení vlivem svého okolí až přemotivované, ale maminky nedoušků mají situaci tisíckrát těžší. Při podmínkách, které mají v nemocnici, a při stresu tam je udržení laktace rovno zázraku. Proto každý důvod, proč v učení se kojení pokračovat, je dobrý. Mně osobně v životě vždycky nejvíc pomohlo vidět, že to jde. A samozřejmě dobrý důvod, PROČ bych měla chtít, aby to šlo.