Objednejte si nezávaznou konzultaci:   + 420 605 753 076 rita.kramerova@seznam.cz    Napište mi

Nedouškův příběh

Díl desátý – Andílkovi rodiče

„A žádná útěcha ti neusnadní nést bolest z jeho odchodu. On dojde smrti, obraz nádhery králů lidí, v nezkalené slávě před rozpadem světa. Ale ty, má dcero, zůstaneš ve tmě a v pochybnostech, jako soumrak v zimě, jenž přichází bez hvězd. Zde budeš dlít se svým zármutkem pod vadnoucími stromy… dokud se svět nepromění a dlouhé roky tvého života neskončí.”

(Pán prstenů – Dvě věže)

Rodičům, kterým umře dítě, jsou v té chvíli lhostejné statistiky uvádějící, v jak malém procentu těhotenství se tato tragédie stane.

Ale i rodiče musí v této situaci řešit praktické věci:

Dítě v matčině lůně je v lékařské terminologii lidský plod. Za živě rozené dítě se označuje to, které dosáhlo minimální hranice věku 22+0 týdne těhotenství a porodní váhy aspoň 500 gramů.

Hranice porodu mezi 22. – 25. týdnem těhotenství je šedá zóna mezi schopností a neschopností přežít mimo maminčino tělo a možností lékařské vědy přijatelný život udržet. Protože se nedá život a schopnost přežít zjednodušit do počtů dnů a hodin trvání těhotenství, lékaři postupují při takto velmi časném porodu tak, že umožní dítěti projevit životaschopnost (narodit se živě a přežít mimo matčino lůno).

Po celou tuto kapitolu, ať je sebebolestnější, myslím na rodiče, kteří musí udělat to nejtěžší rozhodnutí. Rozhodnutím v určité fázi již v léčbě nepokračovat umožní svému dítěti důstojný odchod a neprodlužují jeho fyzické trápení, i když tím pro ně začíná čas bolesti, smutku a truchlení.

Ať už rodiče přišli o dítě v těhotenství, při porodu nebo po prohraném boji na neonatologii, vždy po dítěti truchlí. Jejich dítě má navždy místo v jejich životech a nikdy nezapomenou. Proto, je-li to jen trochu možné, se s citlivou podporou zdravotníků vytvoří klidný prostor pro rozloučení se s dítětem. Připraví si vzpomínku – například vhodně naaranžovanou fotografii, pramínek vlasů, obtisk nožiček a ručiček.

I ke kroku rozloučení je potřeba od rodičů hodně síly a odvahy. Dítě vidět a rozloučit se s ním, truchlit nad ztrátou později umožňuje rodičům nadechnout se do dalšího života.

Pro okolí pozůstalých by v této situaci mělo být naprostým tabu vyslovovat věty jako: „Budete mít další dítě.“ V tomto případě důrazně platí, že nevím-li, co říct, neřeknu raději nic. Stručně vyslovená upřímná soustrast a vědomí podpory bude pro rodiče důležité, aby věděli, že i jejich nejbližší jejich ztrátu vnímají a soucítí s nimi.

Organizace pomáhající rodičům v těžké situaci: www.ditevsrdci.cz

Stateční rodiče vytvořili památku na své miminko: www.youtube.com/watch